Do sekcie τεχ a jeho priatelia (2. júla 2019)

Jan Šustek: Generování dokumentovaného zdrojového souboru po blocích

Abstrakt

V přednášce se zaměřím na dokumentované programování - kterak z jednoho vstupního souboru vytvořit zdrojový soubor programu a zároveň dokumentaci k němu. Na začátku ukážu, jak je možné snadnou úpravou maker OPmacu vytvořit makra pro dokumentované programování v TeXu. Dále ukážu, jak je možné generovat zdrojový soubor po blocích, které se pak vloží na jiné místo v souboru. Bloky je možné budovat po částech a je možné je do sebe libovolně vnořovat. To umožňuje autorovi vytvářet zdrojový soubor podle logických souvislostí a ne nutně řádek po řádku. To je pak také srozumitelnější pro čtenáře. Pomocí háčků pak ukážu, jak je možné v takto vygenerovaném souboru používat křížové odkazy. V závěru ukážu využití při generování zdrojového souboru v jazyce Basic, kde se to křížovými odkazy jenom hemží. Pomocí TeXu vytvořím program pro počítač Commodore 64 a jako bonus ukážu, jak je možné na tomto počítači použít české TeXové fonty.

 O autorovi

Pavel Stříž: Jak jsem učil fraktály a grafy a vzorce a texty létat

Abstrakt

Motto přednášky:
... a ať mě matematici opravují...
... a ať mě programátoři opravují...
... a ať mě grafici opravují...
... a ať mě ajťáci opravují...
... a ať mě TeXisti opravují...

Dívám se před sebe na primitivní úkol pro ochotníky na divadle, a to vytvořit animaci do scény na televizi. Stačilo by přibližně pár vteřin stahování z YouTube přes youtube-dl v podstatě čehokoliv, vyhodit (ffmpeg s parametrem -an) či vypnout zvuk (mpv s parametrem --mute) a bylo by dílo hotové, ale ne, já zas musím jít po svých.

Došlo na nebožtíka Norberta Wienera, který, chudák, na řešení svých zpětnovazebních problémů musel také sáhnout po více oborech. Já jsem možná nemusel, ale to by mohlo být téma do kuolárů konference: Jak na to jinak...

Představím vám nyní vizi, kterou mám v hlavě, a na konferenci budete moci vidět výsledek a vyslechnout si, kam jsem se až dostal.

• První vrstva. Animaci si představuji tak, že v pozadí poběží nějaké fraktály, ale nějak tak, aby nevypadaly jak přechozené z Microsoft PowerPointu, vytažené z vizualizací Microsoft Media Playeru či právě uvařené v Adobe Premiere. Nějak jinak.
• Druhá vrstva. Nad tím by mohlo být něco kulatého a rotujícího. Mars, Venuše či něco takového GISáckého. Ve smyslu loga či živých televizních přenosů s informačními panely.
• Třetí vrstva. Hluboce jsem se zadíval na bílou zeď a černý terminál a říkal jsem si, že by tu a tam mohl proběhnout graf či vzoreček. Něco, však víte, něco, co člověk často v TeXu nesází. Nainstalovat si poslední TeXLive, vyzkoušet funkčnost méně známých věcí ap.
• A poslední vrstva, kvůli které se to dělá, trochu toho textu. Na přání autora divadelní hry fráze: Móda live!

Pokusím se volně naznačit řešení, kde jsem se učil nové věci a víceméně záměrně experimentoval. Na fraktály jsem použil balík flam3. Od vytvoření jednoho plamenného fraktálu po jejich přechody. Následovaly mé pokusy o spojení několikavteřinových videí z výpočetního prostředí Electric Sheep, a to tak, aby přechody mezi fraktály byly spojité, spisovně řečeno bezešvé. Narazil sem na NP-úplný problém hledání nejdelší cesty v neorientovaném grafu s cykly. Nějak jsem s tím zabojoval (Bash, Python, Lua).

Další vrstvy byl pro mne oříšek: jak vložit do existujícího videa objekty, a to tak, aby bylo zachováno průhledné pozadí. Zmíním své marné pokusy ve flowblade a kdenlive. Poněvadž jsem víc zápasil s kvalitou videa než s problémem samotným, přešel jsem na ImageMagick a výpočetně nepohodlné vrstvení rastrových obrázků. Ale proč si to nezkusit, říkal jsem si.

Na vzorce a grafy jsem náhodně zvolil balíčky z TeXLive 2019, se kterými často nepracuji, trochu s černobílou vizí šílenství filmu Pí (1998). Ale ne zas graficky přehnaně moc, jako je vidět u začátků současných seriálů typu Letecké katastrofy (2003), Vteřiny před katastrofou (2004), Humans (2015), nedejbůh čínského velkofilmu The Wandering Earth (2019). Přišlo mi totiž zajímavé si výstupy vložit do programu jWildfire a zkusit si co místní matematické transformace umí.

Poněvadž celou dobu hovořím o vrstvách, je to trochu záměrně. Chtěl jsem, aby vizuálně něco bylo neustále v pozadí a něco předtím. Zaujal mě však jiný problém, jestli jsem schopen takto uměle vydefinované vrstvy zapínat a vypínat ve videu. Napadlo mě, že by každá vrstva mohla a nemusela být vidět (binární situace), při čtyřech vrstvách to je 2^4 možností. Nápad na řešení této šílenosti vzešel, když se člověk dívá na filmy a je tam další video/audio stopa, kterou si lze přepnout, podobně jako to považujeme za samozřejmé u titulků. Nešlo by tedy těchto 16 videí natlačit do jednoho? Není to situace ideální a pohodlná, ale co vše k tomu bude potřeba? Užít jedno video s 16 videostopami nebo 16 videí s jednou videostopou? Nebo na to jít úplně jinak? Babylon.js či Three.js? Blender s Pythonem, EEVEE, Animation Nodes, Sverchokem a Text FX...? Asi skončím v 3D tvorbě jako jútúbák Midge Sinnaeve s jeho seriálem Weird Sh!t...

S těmito myšlenkami a otázkami za vámi do Žiliny zavítám. A pokud nedopadnu jako 3D vytištění představitelé seriálu Westworld (2016), tak se o zkušenosti a slepé uličky rád podělím.

O autorovi

Pavel Stříž (n. 1979) už od útlého věku pořád něco s tím PéCéčkem zkouší. Tatík programátor a technik a máma umělecky nadaná své potomky k tomu nenásilně vedli. Nu, spíš ho rodiče odrazovali, ať u toho pořád nesedí. Někdy nad tou technikou vyhrává, jindy nikoliv. Dlouhé roky byl spokojen na Microsoft Windows se CygWinem, ale s příchodem Microsoft Windows 10 přešel na Linux a občas ve virtuálním stroji si nostalgicky vzpomene na ty retro roky komerčního uzavřeného kódu.

S příchodem třetího tisíciletí začal pokusy v TeXu a Metapostu. Pořád mu to nejde, ale ten boj nevzdává. S příchodem Apache bojuje s PHP a MySQL, od svých začátků na OSSConf bojuje s a v Pythonu, Blenderu, GISy a OpenDaty, baví ho boje s balíčky PSTricks, TikZ a PGFplots, s příchodem LuaTeXu bojuje v Lua, nu, a teď mu někdo na výpočetní stroj nainstaloval NodeJS, Nginx a takové.

Do sekcie Open GIS & Open Data (4. júla 2019)

Martin Dobiaš: Za oponou úspešného open source GIS projektu

Abstrakt

Bežný používateľ open source softvéru obvykle nesleduje dianie okolo projektu a často jediný kontakt s projektom je návšteva webovej stránky pre stiahnutie novej verzie. Pritom za každým projektom existuje väčšia či menšia komunita ľudí, ktorá zabezpečuje jeho chod a neustále posúva projekt ďalej. Nie je pritom väčšinou zrejmé, ako sa taká komunita sama organizuje a čím je motivovaná.

Ešte stále vo firmách aj vo verejnej správe pretrvávajú mýty o tom, že open source softvér je dobrý možno pre nadšencov, ale nie pre profesionálne nasadenie, že open source softvér nedokáže nahradiť komerčný softvér z hľadiska kvality, množstva podporovaných funkcií či kvôli chýbajúcej podpore.

V prednáške sa preto pozrieme do zákulisia projektu QGIS a skúsime si odpovedať na otázky ako:
- Kto tento softvér vytvára a prečo?
- Bude projekt naďalej existovať aj za päť rokov?
- Mám sa na koho obrátiť v prípade problémov?
- Môžem aj ja ovplyvniť smerovanie projektu?

O autorovi