Na konferencii sú pripravené tieto vyžiadané prednášky:

Plenárne prednášky

 

Miloš Korenčiak: Git a GitHub - ako vyvíjať Open Source

 

Abstrakt

Prakticky si ukážeme, ako používať Git pri vývoji. Demonštrovať to budeme na Open Source projekte hostovanom na GitHub-e. Prineste si notebooky s Linuxom, Win alebo Mac. Na začiatok si nainštalujeme Git a založíme GitHub account. Stručne si ukážeme teóriu vnútorného fungovania Git. Prakticky si prejdeme všetky najdôležitejšie operácie - budeme ich demonštrovať na lokálnom Git repozitári ako aj na GitHub-e. Nakoniec pošleme autorovi Open Source projektu žiadosť o začlenenie nášho kódu.

 

alberto

O autorovi

Je absolventom Fakulty riadenia a informatiky Žilinskej univerzity. Aktuálne pracuje ako programátor vo firme Solargis.sk . Orientuje sa takmer výhradne na vývoj BackEndu. Medzi jazykmi preferujem Python. Git aktívne, a to takmer na všetko, používa už vyše 6 rokov. Za ten čas  preškolil už niekoľko tímov rôznych veľkostí, rôznych úrovní a rôznych zameraní.
Obľubuje pekné algoritmy a class dizajny.
 
Je čerstvo hrdým tatom, s občasným nedostatkom času :-).  Záľubu má vo veselej literatúre, dobrej hudbe a turistike.

 

 

 Michal Matúšov: Wikimédia teraz a v 2030: vízia vzdelávania pre ďalšie desaťročie

Abstrakt

Keď bola v roku 2001 založená Wikipédia, mala slúžiť len ako pomocný projekt pre internetovú encyklopédiu písanú akademikmi. Postupne sa rozvinula v najpoužívanejší vzdelávací projekt ľudstva s približne pol miliardou čitateľov za mesiac. Napriek tomuto veľkému úspechu, stále máme pred sebou dlhú cestu k rozšíreniu vedomostí všetkým ľuďom. Nové oblasti Zeme, nezápadné paradigmy vzdelávania či nepísomné informačné zdroje sú len niektorými z prekážok na tejto ceste. Príspevok predstaví novo-vytvorenú víziu hnutia Wikimédia pre rok 2030 a načrtne možné cesty k nej.

 

alberto

O autorovi

Michal sa začal venovať slobodnej kultúre na gymnáziu. V hnutí wikimédia sa činí od roku 2007, pričom si prešiel úlohy bežného prispievateľa, programátora šablón, operátora robota, správcu, organizátora a vodcu. Vyštudoval informatiku na Masarykovej univerzite v Brne, kde si štúdium obohatil aj pracovnou stážou programu Erasmus+ v organizácii Edukácia@Internet. V roku 2011 spoluzaložil OZ Wikimedia Slovenská republika a od začiatku je jeho predsedom. V roku 2013 spoluzaložil wikimedickú skupinu používateľov Esperanto a Slobodné Vedomosti, ktorú momentálne vedie. V práci spája svoj záujem o kultúru, neformálne vzdelávanie, informatiku a tiež jazyky.

 

 

 Pavel Stříž: Čištění zdrojových souborů přes Lua(TeX)

Abstrakt

Jakmile se sazbě začneme věnovat intenzívně, dostaneme se do bodu, kdy nás, byť druhé opakování, začne zatěžovat. Někdy dokonce i to první, opakujeme-li čištění. Hledáme nevědomky cesty, jak si život usnadnit a vyhnout se vlastním chybám z překlepů a překliků. Během působení na Matematickém ústavu AV ČR, kdy autor čistil články prakticky celý den, se mu jakákoliv časová úspora nesmírně hodila. Sebemenší úspora znamenala, že nemusí na danou partii myslet.

Riziko čištění textových bloků je však známé. Musíme mít přehled o tom, co se čistí a kdy to nefunguje nebo nemusí fungovat. Proto je dobré si při čištění dělat bloky, které lze snadno zapnout či vypnout.

Zkušenost s čištěním nám ukázala, že je dobré k tomu přistupovat iteračním způsobem. Zkusit dokument vyčistit, podívat se na výsledek, vypnout si bloky či doprogramovat nové úseky. A čištění zopakovat. Od jistého okamžiku čištění uzavřít a věnovat se čištění už ručnímu neb další programování velmi specifických věcí nepřináší požadovaný úsporný efekt. Tohle tvořilo náš pracovní vstup.

Velký úkol byl, jak LaTeXový dokument překlopit do PlainTeXu s vlastní šablonou. To tvořilo střední část našich čistících prací. Na přednášce autor zmíní rámcově o co se jedná a jaká je filozofie redakce v dlouhodobém horizontu.

Lua se nám hodila na mnoho dalších úseků: na kontrolu a generování bibliografií při částečné či úplné znalosti citovaného díla. To byl náš pracovní třetí blok čištění. Jednalo se o zpracování literatury, vytažení a případné doplnění MR a Zbl čísel, ale i dalších bibliografických položek. Jedná se o Mathematical Review (MSC2010) a zbMATH. Tímto způsobem jsme kontrolovali MSC kategorie u došlého článku (existenci kategorie, překlep u čísel). Nedávno se autor s pracovníky redakce setkal a nově u článků kontrolují a generují DOI (Digital Object Identifier). Princip práce by se dal zobecnit i na další: ArXiv, JSTOR, JSL, FdM, PubMed, ale to už záleží na rozhraní od rozhraní.

Pro knihovnu ústavu jsme si vyzkoušeli i vyhledávání názvu počítačového programu či knihovny z abstraktu či celého článku. To vyžadují v Centralblattu (swMATH). Za zajímavost lze zmínit, že se bez TeXu dá kontrolovat seznam citací a seznam bibliografie. V jádru se jedná jen o srovnání dvou polí.

Na přednášce se pokusíme představit naše myšlenky a nápady z této práce a v minimalizované formě představit to nejdůležitější: praktickou práci a užití Lua(TeXu) na vyhledávání a čištění sazebních bloků. Jedná se o příkaz unicode.utf8.gsub, resp. jeho předchůdce string.gsub. Poukážeme na otevření a zápis souborů a interakci s příkazovým řádkem. Jakmile člověk získal trochu programátorský cvik, nebyl problém si namyslet i náročné úpravy.

V závěru přednášky poukážeme na komplexní přístup přes knihovnu LPeg zabudovanou v LuaTeXu. Zjistili jsem však, že bez tohoto silného nástroje na regulární výrazy jsme se dokázali obejít. Jednalo se o nalezení snadné cesty na vyhledávání vnořených nejednoznakových bloků (např. prostředí itemize, enumerate) a vyhledávání alternativ (např. různé cesty zadání matematického prostředí). Přednášející však považuje za svou povinnost na tento nástroj upozornit a na jednom či dvou vzorcích dokázat funkčnost, protože v knihovnách LuaTeXu je LPeg užit nespočetněkrát.

 

alberto

O autorovi

Pavel vystudoval management a ekonomiku (2000, 2002 a 2007) a pár let studoval Fakultu technologickou (nedokončil) na UTB ve Zlíně. Během studií se začal vážněji zabývat automatizací a typografií. Byl to přirozený vývoj od psaní seminárních a diplomových prací jako študák až po články, knihy, skripta a disertační práci jako kantor. Začínal v T602, bojoval s Microsoft Wordem, chvíli ochutnal OO.org Writer, ale vyhrál svět TeXu Donalda E. Knutha. Nenásilnou formou se tak dostal k Linuxu, TeXu a Metapostu. Řadu zkušeností nasbíral při pomáhání se Zpravodajem CSTUGu pod tehdejším redakčním vedením Zdeňka Wagnera. Stále se snaží držet ve formě v podobě LuaLaTeXu, TikZu a Bashování. Je to hlavně díky bratrovu nakladatelství, kde občas pomáhá, a časopisu Informační Bulletin České statistické společnosti, kde články překlápí a čistí. Letos oslavil 2 na 4 let svého působení jako TeXnik. Zajímavá zkušenost byla roční čištění matematických článků v Plain TeXu a překreslování obrázků v Metapostu/TikZu pro Matematický ústav AV ČR. Tam si vyzkoušel LuaTeX v plné síle.
Vedle bratislavských, žilinských a košických kolegů obdivuje práci českých a moravských TeXistů Michala Hofticha, Karla Horáka, Zdeňka Wagnera, Karla Píšky, Tomáše Hály, Jana Šustka, Jardy Hajtmara, Jana Přichystala, Jiřího Rybičky, Romana Trušníka, Roberta Maříka, Jana Kuly, Oldřicha Ulrycha, a když svítí sluníčko, tak i Petra Olšáka. Ze světa je nadšen obřím dílem Hanse Hagena, Taca Hoekwatera a Jonathana Kewa. Měl velkou čest se se všemi zmíněnými potkat osobně.
U Pavla můžeme říci, že je zapálený divadelník a hráč karetní hry bridž. Rok si vyzkoušel práci na poloprofesionální scéně v Brně, v BuranTeatru, jako technik a asistent režie. Bylo toho však na něj moc. Dle svých možností cestuje, amatérsky fotí a páchá pěší turistiku. Díky OSSConf prohloubil svůj zájem o Python, Blender, GISy, OSM, zpracování satelitních snímků i Open Hardware (Arduino, Raspberry Pi). Miluje svět 3D fraktálů a ve virtuálním informatickém světě vítá téměř všechny experimenty a novoty. Prohrabovat se repozitáři (apt, pip, gem, ...) by mohl celý den.
V současnosti se Pavel pustil do vážných studií bridže a snaží se po letech jako hráč rozehrát. Je to trochu porod, ale i výzva zároveň. Pokračuje v českém překladu popisků programu Double Dummy Solver (Poedit). Objíždí bridžové kluby, zkouší možnosti se tím uživit, aby se své studentské lásce mohl věnovat. S úsměvem na tváři píše, že jeho duši nedávno prosvítila jedna holka z ulice (nehanlivě), a tak si říká: "Neštěstí ve hře, štěstí v lásce".
Těší se na komorní atmosféru letošního ročníku OSSConf. Je to pro něj ideální příležitost neformálně a v přátelské atmosféře zjistit, kde koho tlačí pata, zda-li by nemohl pomoci a kdo na čem pracuje. Vítá studentské příspěvky, neb studentské bádání je velmi hodnotné. Posouvá to hranice poznání a přináší svěžest mezi zavedené postupy, které stejně jednoho hezkého dne budou prohlášeny za staré, nemotorné a hloupé.