Autorom výstavy je Pavel Stříž, pomocník v ochotníckom súbore Bučovičtí Výtečníci. Prvá inštalácia Mesiaca sa uskutočnila 13. októbra 2018 pred premiérou divadelnej hry Švagričky. Pavel prináša svoju výstavu do Žiliny ako sprievodné podujatie 11. ročníka konferencie o otvorenom softvéri vo vzdelávaní, výskume a v IT riešeniach. Pri tvorbe Mesiaca použil verejne dostupné informácie NASA a dáta sondy Clementine (od 02.07.2019 do 04.07.2019).

Scéna Výtečníků

Když se začala studovat hra Švagřičky od Erica Assouse, měl jsem vizi spíš hororové hry a jeden z prvních nápadů bylo dát do pozadí Měsíc. To jsem vytáhl svůj starý projekt a bádal, jestli jsem schopen jej doladit.

Ono totiž technicky je tam jedna nemalá závada. Popisky jsou přes sebe. To jsem se před lety pokusil vyřešit tak, že jsem vybral z databáze popisků, dle velikosti, jen ty největší a zbytek jsem nepoužil. Jenže to nestačí. Místy se popisky překrývají a naopak někde by mohly být, jen průměr, např. kráteru, nebyl dost velký, tak nebyl použitý.

V každém případě jsem začal diskutovat výrobu, ale hra se měnila a vyvíjela. Do pozadí scény se začalo zvažovat okno a něco v něm. To je jiný příběh ze světa 3D modelování. Pozadí tvoří obrázek vesnice z filmu Sintel vytvořeném ve svobodném programu Blender. V tomto 3D duchu jsem chtěl dodělat i dřevěný rám, ale to už jsem, byť těsně, nestihl.

Zpátky však k Měsíci. Další má úvaha bylo tento projekt dotáhnout do konce a použít jej do prostoru zahrady. Bylo to však moc velké a nebylo by to ono. Menší výtisk jsem nechtěl, popisky byly odměřeny, jako kdyby to bylo písmo velikosti 10 bodů. A jak postupovaly zkoušky, nechtělo se mi do hloubky tento projekt otevřít. Protože bych to rozvrtal celé a nestihl bych to, takže bych byl zpátky u této verze.

Nakonec jsme se s Katolickým domem (Pavel Klimeš, Gabriela Sehnalíková) domluvili, že to dáme do předsálí, kde jsou výborně umístěny trubky na rozvod tepla. Nápadů bylo mnoho, od půdy, přes zavěšení na galerii až po rozložení na podlaze.

Tím můžeme říci, že viděné je "odpad" z nazkoušené hry. Tedy něco, co se nepoužilo. Divadelní smetí!

Plakát Výtečníků

Ve hře je zmínka o Měsíci jen jednou, jestli nespadli z Měsíce. Chtěl jsem tuto myšlenku rozvést a udělat plakát, kde je uprostřed Měsíc a jak nad ním a pod ním létají postavy. Nakonec jsem zkusil jiný motiv, který se ujal a mohu se pochlubit současnou verzí pozvánky (generální zkouška a premiéra). Jakože nadpozemská role je tam jen jedna, iDům, takový zmatený inteligentní dům, padlý z Měsíce.

Z instalace výstavy

Ačkoliv se výroba na generální zkoušku nestihla, užil jsem si instalaci ještě před premiérou. Za pomoci rad táty a Miroslava Cabaly, jednoho z herců Bučovických Výtečníků, a pomoci Štěpána Hanáka, jednoho člena organizačního týmu, se zavěšením se podařilo v sobotu 13. října 2018 poprvé viděné nainstalovat v .

Je pravděpodobné, že Měsíc bude k vidění ještě v závěru festivalu v Kině Brigáda za pomoci Jiřího Šarmana. A v červenci 2019 v Žilině na konferenci o svobodných a otevřených programech. Neb jsem použil veřejně dostupné informace (NASA a data sondy Clementine, popisky se dají dohledat též). To jsou však jen jisté úvahy, myšlenky a možnosti. Jednu část si zamluvila sestřenice Lucie Sedláčková, druhou herec a autor Jiří Pytela. Oni však tuší, že se jim to nikam nevejde, jen si to nechtějí přiznat.

Sazba, jádro mých snah, proběhla v typografickém systému TeX, formátu LuaLaTeX. Polohování jsem realizoval v TikZu. Filtrování, výpočty a automatizaci jsem páchal přes MySQL, Python a Bash. Obvykle vše tvořím pod operačním systémem Linux (Xubuntu, Mint, co je zrovna po ruce).

Ačkoliv se na velkých divadlech plachtovina používá běžně, byl to můj první projekt. Nešpiní a netrhá se to tak jako běžně dostupné papíry. Je to zbrusu nová zkušenost a poměrně příjemná. Tisk zajistila liberecká firma Velkoplošný tisk Josef Panožka. Natřikrát složené jako balík cca metr na metr na 15 centimetrů dovezla firma DPD. Náklady vyšly do 7 tisíc korun. Vyžádaný formát (jednovrstvý TIFF, 150 dpi) z dvougigabajtových PDF zajistil program ImageMagick. Čitelnost je hraniční, příště to bude vychytané (větší písmo, možná s obrysem).

Zde je několik fotek. První je roztažení plachtoviny, druhá ze závěrečného úklidu žebříků.

Ať se minivýstava líbí, milý Pozemšťane, a najdete ten svůj oblíbený měsíční útvar či přistání na Měsíc. Já už se těším na další měsíční experimenty, plánované někdy do budoucna, za měsíc, dva či tak.

Motto: Vesmír je veliký, kdo ví, kolik v něm žije bytostí a pár těch bytostí žije i na Matce Zemi a bude Vám dnes vyprávět svůj příběh.

Měsíční experiment

Nikoliv měsíční, ale Měsíční. Už od dětství jsem toužil si vytisknout Měsíc, patřičně velký, aby mi vešel do pokoje na zeď a pořádně ji zabral. Nejlépe, aby byl tak velký, že se tam ani nevejde. Na stará kolena jsem se o to pokusil. Chtěl jsem však zkusit něco nestandardního.

Předložené je pokus o tisk Měsíce:

• Přivrácená a odvrácená strana.
• Na jednolitý kus, abych mohl říci, že si to doma nemohu na koleně v jednom kuse vytisknout, jde však skládání A4 či A3 papírů, což není tak hezké.
• V barvě. Barva představuje pomyslnou nadmořskou výšku Měsíce (topografická mapa; sonda Clementine). Nešlo mi o barevnou věrohodnost viděného Měsíce, byť to svádí.
• S popisky. Podařilo se mi přidat popisky, vyfiltrováním obří databáze tak, aby popisky nebyly všude přeplácané. Pro techniky je zde však otevřený problém, aby se popisky nepřekrývaly, neb se tak místy děje. Pokud však začnete s popisky hýbat, získáte čitelnost textu, ale neodpovídá to umístění popisku místu objektu. Chce to asi brát dle velikosti útvaru, dokud se nový objekt nepřekrývá.
• V barvě jsou i popisky. V červené je většina objektů (plus jejich průměr). Historické události přistání na Měsíci jsou zelenou. Pyroklastické úkazy jsou modrou. Dómy jsou azurovou barvou. Nepojmenované objekty z databáze jsou malým bílým pětiúhelníkem s černým okrajem.
• Měsíční rovníkový průměr je 3 476 000 m. Vytištěn je na 3,18 m. Poměr mapy je zaokrouhlený na jednotky 1:1 093 082. Jeden vytištěný centimetr odpovídá přibližně 11 kilometrům na Měsíci.

O sazeči

Pavel Stříž (napr. 1979) se zabývá automatizací a různými experimenty. Řeší kdeco, tu a tam, někdy po dvaceti třiceti letech, se mu podaří některé své nápady zrealizovat. Zjistil, že při přípravě divadelních her je potřeba vyřešit nespočet zajímavých technických problémů. Tohle je jeden z nich: přihodit Měsíc jako součást nejširší scény hry. Ovšem si ulítl, že to není ve skutečných barvách Měsíce, je to takový, řekněme, pseudovědecký experiment inteligentního domu jménem Merlin.